.ddown-toggle-text { white-space:normal !important; }

Demokracie jako volební systém

Demokracie 21 jako volební systém

Myšlenka Demokracie 21 jako volebního systému staví na přesvědčení, že co nejširší shoda na výsledku volby je pro společnost žádoucí, obzvlášť v zastupitelské demokracii.

7 důvodů proč je Demokracie 21 optimální volební systém pro výzvy 21. století:

Volené zástupce v současnosti po celém světě vybíráme nejčastěji variantami většinových a poměrných volebních systémů, ve kterých má volič k dispozici pouze jeden hlas. Jeden hlas je ale nejméně šikovným prostředkem k dosažení výsledku, se kterým bude co nejvíce voličů spokojených. K dosažení větší shody by přitom stačila tak jednoduchá změna, jako je poskytnutí už jenom jednoho dalšího hlasu navíc.
V teorii existují i další metody, které umožňují rozdělovat více hlasů nebo hodnotit kandidáty např. bodovou škálou, a tím detailněji vyjádřit svůj názor, který se pak lépe odrazí ve výsledku voleb. V praxi je zatím nejrozšířenější takovou metodou tzv. systém „jednoho přenositelného hlasu“ (tzv. Single Transferable Vote neboli STV), používaný ve volbách v Austrálii či Irsku. Základní nevýhodou tohoto a podobných volebních systémů je složitost přepočtu odevzdaných volebních lístků na konečný výsledek. Náročnost těchto systémů vytváří riziko, že volič svými hlasy napomůže k vítězství někomu, koho zvolit nechtěl. Demokracie 21 je oproti nim pro voliče srozumitelná - v tom je její zásadní výhoda.

Každý volební systém vytváří prostor pro tzv. taktickou volbu. V klasickém většinovém volebním systému, pokud navíc existuje minimální kvórum (např. 5% hranice vstupu strany do Sněmovny), se často setkáváme s tím, že volič taktizuje a nevyjadřuje svou upřímnou volbu. Občané často volí strategicky kandidáta nebo stranu s větší šancí na vítězství, nebo „menší zlo“ - například v případě, kdy jejich kandidát nepostoupil do druhého kola volby. V horším případě lidé vůbec nejdou k volbám, protože mají pocit, že jejich hlas stejně nebude slyšet. Prostý efekt více hlasů tyto nežádoucí jevy odstraňuje.

S více hlasy můžete volit tak, jak skutečně chcete a máte větší šanci, že jedna z možností, pro kterou jste hlasovali, nakonec uspěje. Demokracie 21 tak může odstranit bariéru, se kterou se potýkají především malé strany, a tím i lépe zrcadlit skutečný názor všech občanů. Možnost udělit více hlasů také zvyšuje informovanost voličů, kteří jsou přirozeně vedeni k tomu, aby si dobře rozmysleli, komu své hlasy rozdají.  
Kdo by nechtěl mít ve volbách někdy možnost udělit i záporný hlas? Negativní hlas umožňuje jednoduše vyloučit ty možnosti, které jsou pro voliče nepřijatelné. Prostým součtem kladných a záporných hlasů pak Demokracie 21 nachází nejpřijatelnější výsledek pro daný elektorát. Výsledek volby je konsensuálnější a méně štěpí společnost. Záporný hlas je účinný prvek, který může řešit sílící vliv populismu i extremismu v politice.  

Předmětem našeho zkoumání je dále vliv Demokracie 21 na konstruktivní vedení předvolebních kampaní. Lze předpokládat, že v systému, kde volič disponuje více hlasy, by kandidáti usilovali také o přízeň voličů ostatních kandidátů či stran, a nebylo by tedy v jejich zájmu vést negativní kampaně. Naopak. Předvolební klání by mohlo být mnohem věcnější, než je tomu dnes. Demokracie 21 je moderní volební systém, který nabízí řešení více problémů, se kterými se dnešní demokracie potýká.

Podívejte se na výsledky volebních průzkumů o fungování Demokracie 21:

Volební systémy se hodnotí podle 10 základních kritérií:

1. Upřímnost volby a odolnost vůči taktické volbě

Typickou motivací voličů pro to, aby volili takticky, je strach z promarněného hlasu. Obávají se, že jejich hlas propadne, pokud ho dají kandidátovi nebo straně s malou šancí na zvolení. Je žádoucí, aby volební systém umožňoval voličům hlasovat upřímně a nikoli takticky. Pokud je voličům umožněno zvolit si toho kandidáta, kterého skutečně chtějí, nejen že jsou více spokojeni s výsledkem voleb, ale zvyšuje se i jejich důvěra v demokracii. Demokracie 21 dává voličům k dispozici více hlasů právě proto, aby jim umožnila vyjádřit jejich skutečné preference upřímně.

2. Unikátnost volební strategie

Když má volič jeden hlas, má tolik volebních strategií, kolik je kandidátů. S vyšším počtem hlasů naopak vzrůstá tento počet strategií, které volič může použít k vyjádření své volby. Čím více unikátních volebních strategií mají voliči v daném systému k dispozici, tím přesněji mohou vyjádřit svůj skutečný názor. Demokracie 21 toto umožňuje díky více kladným hlasům a možnosti udělit hlas záporný.

3. Schopnost zrcadlit veřejné mínění

Pokud mají voliči v systému možnost volit upřímně a nikoli strategicky, výsledek volby bude celkově lépe zrcadlit jejich skutečný názor. Demokracie 21 umožňuje volit upřímně díky možnosti rozdat více hlasů.

4. Jednoduchost

Čím je volba pro voliče náročnější, tím větší je riziko, že se jí volič nezúčastní nebo odvolí chybně. Typicky se jedná o postupy jako řazení nebo hodnocení kandidátů, křížkování, kroužkování nebo volby s přílišným množstvím variant. Komplikovaný systém může tedy zapřičinit výskyt neplatných hlasů a nízkou volební účast. U dvoukolového snižuje účast i to, že volič musí fyzicky dojít k volbám dvakrát.

Požadavek na jednoduchost volebních systémů je zásadní. Čím je volební systém složitější, tím více zvyšuje riziko, že volič systému hlasování nebo přepočítávání hlasů neporozumí dostatečně, a nebude tak volit ve svůj nejlepší prospěch.

Demokracie 21 je v tomto ohledu jednoduchá a intuitivní, na rozdíl od jiných sofistikovaných metod s více hlasy či preferencemi. Například ve volebním průzkumu při senátních volbách v roce 2014 jsme zaznamenali pouze 0,28% neplatných hlasů z celkového počtu 4750 respondentů.

5. Pozitivní vliv na volební účast

Je důležité, aby volební systém neodrazoval voliče od účasti ve volbách. Typicky se v ČR setkáváme například s nízkou volební účastí při dvoukolových volbách do Senátu. Pokud voliči, jejichž kandidát nepostoupil do druhého kola, nemají jinou silnou motivaci jít volit, druhého kola se často neúčastní. Účast v druhém kole klesá až k alarmujícím 17 %. Čím menší je volební účast, tím menší má výsledek volby šanci reflektovat skutečný názor voličů, což je zejména v zastupitelské demokracii problematické. Naopak, čím větší je volební účast, tím větší má výsledek váhu. Demokracie 21 napomáhá vyšší volební účasti nejenom tím, že je inovativní, ale také jednokolová.

6. Legitimita

Čím více je systém přepočtu volebních lístků nejasný, tím vyšší je šance, že voliči nebudou uznávat výsledek volby jako legitimní. V Demokracii 21 se k výsledku dochází pouhým součtem kladných a záporných hlasů, který je pro voliče transparentní.

7. Rovnost hlasů

Všichni voliči by měli mít rovné vstupní podmínky, které jim umožní dosáhnout stejného vlivu na konečný výsledek volby. Rovnost hlasů je problematická při přepočítávání pomocí různých metod, jako je například v D'Hondtova metoda používaná v parlamentních volbách Česku, nebo v australském systému STV (Single Transferable Vote). Může se stát, že takový přepočet v určité situaci zvýší váhu hlasů jedné voličské skupiny oproti jiné. Jindy zase může volič vyjádřením podpory kandidátovi snížit jeho šance na vítězství. Demokracie 21 dává všem voličům stejné vstupní podmínky, tedy počet hlasů, které mohou dobrovolně udělit.

8. Stabilita politického systému

Smyslem demokratických voleb je vytvoření takového politického systému, který je udržitelný. Volební systém by měl proto podněcovat takovou politickou soutěž, která společnost sjednocuje. Oproti jiným volebním systémům, D21 umožňuje voličům navíc vyjádřit svůj nesouhlas s kandidáty, kteří společnost rozdělují třeba tím, že se snaží znesvářit voliče jiných kandidátů.

9. Férovost vůči malým stranám

Férovost volebního systému vůči malým stranám úzce souvisí s možností volit upřímně a nikoli takticky, s rovností hlasů (viz výše), a tedy se schopností systému zrcadlit co nejlépe přání občanů. V zásadě jde o spor mezi tím, zda má být společnost zastoupena většinově, nebo proporčně. Překážkou pro malé strany je tradičně volební kvórum, v ČR je hranice pro získání křesel v parlamentních volbách 5 %, v Itálii například jen 3 %. Je to právě předpoklad politické svornosti, jenž vytváří podmínky, které jsou nefér vůči stranám s malou voličskou podporou, protože taková uskupení čelí riziku, že hlasy jejich voličů „propadnou“. Efekt více hlasů vede k větší podpoře malých stran. Efekt minusového hlasu zajišťuje, že nedochází k nekritické podpoře anti-systémových kandidátů a stran.

10. Schopnost nalézt tzv. Condorcetova vítěze

Condorcetův vítěz je ten kandidát, který je schopen vyhrát v souboji jeden na jednoho nad jakýmkoli z ostatních kandidátů. Čím více je volební systém schopen nalézt Condorcetova vítěze, tím více odolným je vůči „efektu kandidátských klonů“, kdy se voličská podpora tříští mezi kandidáty s obdobnou vizí a kampaní. Demokracie 21 nachází Condorcetova vítěze pokud splňuje kritérium, že přináší největší společenský užitek.

Cílem našeho zkoumání je dokázat, že Demokracie 21 naplňuje většinu těchto kritérií lépe, než ostatní volební systémy a její zavedení do praxe by mělo pozitivní vliv na vztah občanů k demokracii.

Porovnání Demokracie 21 a dalších volebních systémů

Demokracie 21 přináší nový pohled na kardinální volební systém, který je též známý jako evaluační hlasování. Konkrétně se jedná o implementaci myšlenky vzácnosti hlasu pomocí nastavení optimálního poměru mezi počtem schvalovacích a zamítacích hlasů. Právě podmínkou, že počet kladných hlasů musí převyšovat počet hlasů záporných, vybízí voliče k nalezení co nejširší společenské shody konstruktivním způsobem, čímž se liší od tzv. centrované metody EV3 s rozsahem (-1, 0, 1).

Většinový volební systém – jednokolový

+ Zvýhodňuje velké zavedené strany

- Může vyhrát kandidát s malou podporou
- Nutí voliče hlasovat strategicky
- Zvýhodňuje polarizační kampaně
- Znevýhodňuje malé strany

Většinový volební systém – dvoukolový

+ Zvýhodňuje výrazné kandidáty

- Nepraktická
- V prvním kole může vypadnout kandidát s většinovou podporou
- Nutí voliče hlasovat strategicky
- Zvýhodňuje polarizační kampaně
- Znevýhodňuje malé strany

Systém jednoho přenositelného hlasu (STV)

+ Dobrá výchozí pozice k nalezení Condorcetova vítěze
+ Možnost přesnějšího vyjádření preferencíje výrazné kandidáty

- Složitý systém přepočtu
- Klade vysoké nároky na voliče

Schvalovací hlasování (Approval voting)

+ Podpora malých stran

- Nekritická podpora malých stran napomáhá antisystémovým stranám a kampaním
- Podpora kandidátů s nevýrazným názorem

Hodnotící hlasování bez optimálního poměru hlasu (Evaluative voting)

+ Zrcadlí veřejné mínění
+ Motivuje upřímnou volbu

- Nekritická negace velkých a zavedených stran
- Zvýhodňuje kandidáty, na kterých voličům nezáleží

Demokracie 21

+ Konsoliduje politickou soutěž
+ Vybízí ke konstruktivnějšímu vedení předvolebních kampan
+ Hledá nejširší společenskou  shodu
+ Motivuje upřímnou volbu
+ Zrcadlí skutečný názor občanů
+ Posiluje malé strany a kandidáty, kteří jsou schopni zaujmout voliče ostatních kandidátů
+ Oslabuje kandidáty, kteří jsou společensky nejméně přijatelní
+ Podporuje voličskou informovanost

- Záporný hlas může poškodit strany a kandidáty, kteří zastupují náboženské či etnické menšiny
- Více hlasů může pomoci nově vzniklým stranám a hnutím, které se později mohou projevit jako populistické nebo antisystémové