12. 11. 2018

Freiraum: Terénní výzkum v Marseille

Projekt Freiraum propojuje 38 Goethe-Institutů a jejich partnerů z umělecké sféry a občanské společnosti za účelem hlubšího pochopení myšlenky svobody ve městech napříč Evropou. Dvojice partnerů z různých evropských měst společně pátrají po významu slova svoboda pomocí lokálních projektů. Tímto způsobem zkoumá Institute for Democracy 21 v tandemu s vydavatelským domem Hors d'Atteinte v Marseille otázky týkající se demokratické participace v plánování a přestavbě evropských měst prostřednictvím rozsáhlých intervencí v oblasti rozvoje měst. Cílem této spolupráce je vytvoření odborné studie, série filmových workshopů a tři krátké filmy vyvinuté pomocí participativních uměleckých metod.

Třetí výjezd Institute for Democracy 21 do Marseille byl zaměřen na získávání podkladů pro terénní výzkum na známém místním bleším trhu Marche aux Puces, který se nachází v severním okrsku města. Marche aux Puces obstarává potřeby místní komunity, která žije v jedné z nejchudších čtvrtí Francie, prodejem levných potravin a zboží z druhé ruky již od roku 1988. Je ale třeba podotknout, že role blešího trhu přesahuje materiální potřeby této komunity. Nachází se zde i největší mešita města Marseille. Plánovaná renovace Marche aux Puces v rámci projektu Euroméditérranée 2, který představuje partnerství veřejného a soukromého sektoru pro obnovu měst, ale nasvědčuje, že stav věcí, na něž si místní komunita během posledních třiceti let zvykla, nemusí mít dlouhého trvání.

Během 23. a 28. září jsme navštívili kancelář Marche, kanceláře Euroméditérranée a další části města, abychom zmapovali oblast a provedli individuální a skupinové rozhovory s místními obyvateli, prodejci na bleším trhu, urbanisty a sociology. Výzkum byl zaměřen na dvě otázky: jak dobře rozumí urbanisté potřebám místních obyvatel v renovovaných oblastech a v jaké míře se mohou místní občané podílet na přípravě plánovaných změn.

Bleší trh nám byl představen jako komplikovaná mozaika vztahů, složená z názorů na přítomnost a nadějí do budoucnosti. Území blešího trhu se nachází v oblasti tzv. brownfieldu, který patří soukromému vlastníkovi. Pozemek se skládá z několika odlišných částí. Lze zde najít muslimský trh s potravinami (souk), starožitný sál a galerijní prostor, samostatný hangár s použitým nábytkem a domácími spotřebiči, ale také neformální vnější část, kde pouliční prodejci rozkládají nesourodé zboží na přikrývkách či pod plentami provizorních stánků. Mnozí z lidí, kteří zde pracují, se znají dvacet a někdy i třicet let, čímž dodávají místu atmosféru připomínající malou vesnici.

Jak jsme zjistili, ne každý z místních měl přístup ke stejným informacím o budoucnosti trhu či sdílel stejná očekávání. Zatímco někteří „usazení“ prodejci měli alespoň nějakou představu o plánech renovace a byli opravdu optimističtí ohledně možnosti pracovat v čerstvém a čistém prostředí, jiní a obzvláště ti, kteří prodávali své zboží neoficiálně, o budoucích plánech nevěděli téměř. I jejich důvěra v management trhu, který vlastně zajišťuje jejich živobytí, byla velice malá.

V kancelářích Euroméditérranée se mezitím diskutovalo o různých podobách Marche a s nimi spojenými obavami. Urbanisté si představují, že namísto trhu by zde mohl stát jakýsi ‘mix starého a nového’ vytvářející moderní ekosystém, doplněný parky, kancelářskými budovami a bytovými komplexy. Na základě svých znalostí města a předchozích zkušeností, jsou si urbanisté jsou jistí, že renovační projekt bude úspěšný. Od roku 1995 renovoval Euroméditérranée více než 310 hektarů v centru Marseille, a to hlavně kolem starého přístavu.

Avšak několik faktorů odlišuje Euroméditérranée 2 od předchozích projektů, které byly uskutečněny během 90. let a na počátku nového milénia. Zatímco tehdy byly projekty vedeny, financovány a do značné míry kontrolovány státem, nyní mají soukromí developeři mnohem větší podíl na realizaci obdobných renovací, protože poskytují až 70 % požadovaných finančních prostředků. Tento trend dává podnět k mnoha otázkám týkajícím se demokratičnosti rozvoje města, reprezentativnosti veřejného zájmu v plánování výstavby, jakož i transparentnosti komunikace mezi veřejností a veřejnými činiteli. Přestože korporátní metody poskytují více strukturované a lépe regulované prostředí pro komunikaci s veřejností, tyto výměny názorů mají tendenci být jednosměrné, jedná se tak spíše o poskytování informací o již přijatých rozhodnutích než o konzultaci o společném projektování města jako sdíleného prostoru. Těmito zjištěními se budeme zabývat v následující fázi tohoto výzkumného projektu.

S pomocí filmařky Evy Stotz pořádáme řadu filmových workshopů s místními občany, kterých se rekonstrukce Euroméditérranée týká. Účastníci těchto interaktivních seminářů získají možnost se naučit, jakým způsobem je možné využít audiovizuálních prostředků k natočení reality, kterou prožívají v místě procházejícím razantní přeměnou.

Blog: První cesta do Marseille >
Více o projektu Freiraum >