Prezident 21

Prezident 21

Občanskou hrou Prezident 21 jsme chtěli veřejnosti představit metodu Demokracie 21 a najít takového prezidenta, na kterém se nejvíce lidí shodne. Hlasovalo se metodou Demokracie 21 se 3 kladnými a 1 záporným hlasem.

326 790

hlasujících

2 996 582

návštěvníků webu

2,6

průměr udělených hlasů na člověka

388

dní trvala hra Prezident 21

Volební hra Prezident 21 byla pilotním projektem Institutu. Naším cílem bylo seznámit širokou veřejnost s fungováním systému Demokracie 21. Využili jsme aktuálního tématu prezidentské volby a online formy hlasování, aby si lidé metodu vyzkoušeli v praxi a pochopili její hlavní výhody. Projekt měl také zvýšit zájem občanů o prezidentskou volbu, nastolit debatu o alternativních volebních systémech i roli nových technologií v politice.

Každý uživatel měl k dispozici 3 kladné a 1 záporný hlas. Hra díky efektu více hlasů našla ve svém závěru prezidentského kandidáta, na kterém by se česká společnost nejvíce shodla. V době znatelné polarizace české společnosti by zvolení takové osobnosti mohlo pomoci jejímu opětovnému sjednocení. Hra tak ukázala klíčovou vlastnost systému Demokracie 21, který vždy nachází nejpřijatelnějšího vítěze pro maximální možný počet voličů.

V první fázi hry, která trvala od 21. 12. 2016 do 24. 11. 2017, mohli uživatelé nominovat jakoukoli osobnost, která splňovala podmínky prezidentské kandidatury. Návštěvníci vygenerovali „katalog“ více než 600 populárních českých osobností a politiků, které pak svými hlasy zároveň motivovali ke kandidatuře. V druhé fázi od 24. 11. 2017 už bylo možné hlasovat pouze pro oficiální kandidáty.

Stránka obsahovala veškeré informace o prezidentské volbě, shromažďovala relevantní zprávy z médií a především nabízela detailní profily všech kandidátů. Do hry se nakonec podařilo přímo zapojit všechny kandidáty kromě Miloše Zemana. Před volbami jsme také spustili Volebního rádce, aby si lidé mohli vyzkoušet, se kterým z kandidátů se nejvíce názorově shodnou. Rádce celkem vyplnilo 227 864 uživatelů.

Hra skončila s prvním kolem voleb 13. 1. 2018 a jejím vítězem se stal profesor Jiří Drahoš. Díky efektu více hlasů se na 2. pozici umístil Marek Hilšer. Prezident Miloš Zeman se naopak propadl vlivem udělených záporných hlasů. Ty značí kontroverzní kandidáty, které lidé buď podporují, nebo se vůči nim jednoznačně vymezují.

Výsledky hlasování a efekt více hlasů

Hra skončila s prvním kolem voleb 13. 1. 2018 a jejím vítězem se stal profesor Jiří Drahoš. Díky efektu více hlasů se na 2. pozici umístil Marek Hilšer. Prezident Miloš Zeman se naopak propadl vlivem udělených záporných hlasů. Ty značí kontroverzní kandidáty, které lidé buď podporují, nebo se vůči nim jednoznačně vymezují.

Cílovou skupinou hry byli oprávnění voliči ČR, tedy muži a ženy starší 18 let s volebním právem. Abychom předešli manipulaci s hlasováním, podmínkou účasti ve hře bylo ověření přes SMS.

Výsledky online experimentu jsme během dnů prvního kola prezidentské volby doplnili o terénní průzkum na reprezentativním vzorku 2 500+ českých voličů, abychom získali přesnější výsledky. Výzkum pro nás realizovaly agentury MEDIAN a STEM. Terénní průzkum (PDF) potvrdil vítězství Jiřího Drahoše a zpřesnil pořadí ostatních kandidátů oproti výsledkům online hry.

Shrnutí projektu

Hra ukázala, že metoda s více hlasy je pro voliče přirozeně pochopitelná. Analýza výsledků dokládá, že kdyby Češi mohli používat více hlasů, volby by dopadly jinak a větší část české populace by byla s výsledkem spokojena. Mezi hlavními rivaly volby - Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem - existoval významný překryv voličů: celkem 33 % voličů Miloše Zemana udělilo jeden ze svých dalších hlasů také Jiřímu Drahošovi, opačně to bylo o 5 % méně.

Aktuálně platným dvoukolovým většinovým systémem prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman, ačkoli je silně polarizujícím kandidátem. Jeho voliči jsou výrazně vyhranění a méně ochotní sympatizovat s jinými kandidáty. 83 % účastníků průzkumu využilo možnost udělit více hlasů, záporný hlas využilo 77,5 % respondentů. Naopak menšina, 17 % voličů, se rozhodla využít pouze jeden hlas. Dvě třetiny z těchto voličů pak hlasovaly právě pro současného prezidenta. Největší podíl elektorátu, který se drží udělení jednoho hlasu, tvořili voliči KSČM (35 % z nich), lidé se základním vzděláním (28,1 % z nich) a lidé starší 70 let (25,1 % z nich). Naopak lidé s vyšším vzděláním a mladí lidé častěji rozdělili všechny hlasy, a tedy naplno využili potenciálu systému Demokracie 21.

Jiří Drahoš

bývalý ředitel Akademie věd ČR,kandidát na prezidenta 2018

„Myslím si, že to, co zavedl pan Janeček, je velmi dobrý test. Jsem trošku skeptický k jeho využití obratem, ale jsem vědec, který byl také zvyklý modelovat a poté zvětšovat měřítko. Jsem rád, že tahle anketa běží, že to funguje. Nechci říkat, že by tento systém měl být aplikován hned pro příští prezidentské volby, ovšem jako model se mi líbí.“

Pavel Fischer

ředitel výzkumné organizace STEM, bývalý diplomat, kandidát na prezidenta 2018

„Nejsem vědec, ale zdá se mi, že z hlediska praktického využití tohoto algoritmu existuje několik plusů. Zaprvé, lidé mají zájem o politiku a veřejné dění, a to se mi zdá velmi pozitivní. Za druhé, ořezávají se extrémy, a to není marné, protože těžká polarizace, ke které dochází – a jsme toho svědky i u nás –, je na škodu konsenzu. Zdá se mi, že tohle je algoritmus, který v tomto ohledu pomáhá. Testovat tedy určitě. Jestli zavést a v jakou chvíli, tam bych byl konzervativní a na Ústavu bych zatím nesahal. Jako model pro vyvolání veřejné diskuse o důležitých otázkách mi to však přijde bezvadné. Ostatně myslím, že i Referendum 21 je zvažováno a že je to velmi dobrá cesta k tomu pojmenovávat skutečné otázky, které jsou teprve ve vzduchu.“

Marek Hilšer

lékař, občanský aktivista, kandidát na prezidenta 2018

„Jak se říká a je psáno ‚tvá slova nejsou ano, ano – ne, ne‘. Myslím si, že rozhodování mezi ANO a NE není vždy úplně nejlepší. Existuje celá škála mezi tím ANO a NE a v tomto ohledu se mi ten systém líbí. Nejen proto, že jsem ve hře skončil na druhém místě, ale i proto, že si myslím, že tento systém spěje k tomu hledat určitý kompromis. Vybere kandidáta, který je přijatelný pro širokou společnost, což je v prezidentské volbě fajn. A já sám jako občan, jako volič, bych byl rád, kdybych mohl svůj hlas dát více lidem a nemusel bych se těžko rozhodovat, kdo je pro mě ANO a kdo NE. V tomto se mi to líbí.“

Michal Horáček

textař, antropolog, kandidát na prezidenta 2018

„Mně se ten systém vůbec nelíbí, není dobrý pro prezidentské volby. Myslím si, že je to dobrá věc, pokud občané například u nás v Roudnici rozhodují, jestli se má postavit zimní stadion, nebo dětské hřiště. Protože tam je důležité, aby to co nejméně lidem vadilo. Ale v prezidentské volbě neexistují žádné minusové hlasy, zaplať pánbůh, protože je nutné při ní najít osobnost, a ta má vždy také hodně kritiků, a tím i kritických hlasů. To je jasné, protože taková osobnost něco zastává a proti něčemu se vymezuje. Vy byste tímto systémem v prezidentské volbě vyrobil destilovanou vodu bez chuti a zápachu. Ale já chci pořádnou, dobrou vodu.“