Jak to celé začalo?
Příběh metody

Jak to celé začalo? Příběh metody

„Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost, to je matematika humanity.“

– Tomáš Garrigue Masaryk

Od demokracie k Demokracii 21V roce 1947 pronesl Winston Churchill slavný výrok: „Demokracie je nejhorší forma vlády s výjimkou všech ostatních, které jsme dosud vyzkoušeli“. Je demokracie opravdu tak slabá, neefektivní a nevyhovující forma vlády, jak se často jeví? Skutečně neexistuje lepší systém? A pokud ne, znamená to, že nutně musíme snášet neblahé účinky systému fungujícího hluboko pod svými možnostmi?

Mé základní přesvědčení je, že z dlouhodobého hlediska je demokracie nejlepším možným systémem. Při porušení základního principu rovného volebního práva vždy hrozí riziko, že se systém zvrhne do nějaké formy diktatury nebo režimu pošlapávajícího práva některých občanů. Z dlouhodobé perspektivy je jakýkoli jiný systém nestabilní a náchylný k sociálním konfliktům. Výběr kvalitní politické reprezentace je klíčový pro zajištění co nejspravedlivějšího a nejefektivnějšího fungování společnosti jako celku. Většina běžně používaných hlasovacích a volebních systémů fungujících na principu „co člověk, to hlas“ totiž napomáhá růstu populismu, extremismu a přispívá k rozdělování společnosti. Voliči jsou snadno manipulovatelní politickým marketingem, nedůvěřují politikům a mnohde upadá víra v demokracii jako takovou. Jak řešit tyto výzvy 21. století?

Demokracie 21 ztělesňuje myšlenku hledání nejpřijatelnější shody na volebním výsledku, a to způsobem, který je kritický, konstruktivní a objektivní. Takto dosažená společenská shoda by byla v obecném zájmu největšího počtu voličů v případě, že by navrhovaný systém hlasování bral v potaz a kladl silný důraz na společenské hodnoty a normy. Pokud by voliči měli větší prostor pro vyjádření svého názoru, nejenže by bylo možné najít kandidáta s nejrozsáhlejší podporou, ale též vytvořit podmínky férové soutěže, v níž by měli angažovaní voliči větší vliv na výsledek voleb. Kromě toho, aby kandidáti uspěli, budou muset být schopni zaujmout také voliče ostatních kandidátů. Takové podmínky by mohly přispět ke snížení vlivu extremistů a korupce na průběh voleb.

Demokracie 21 je novou volební metodou pro konstruktivní rozhodování. Navrhovaný systém umožňuje použití více kladných hlasů a také hlasu záporného. Volič či volička tak v rámci jednoho hlasování sdělí o svém názoru mnohem více informací, než jaké získáme výběrem jednoho preferovaného kandidáta nebo strany. Díky jednoduchému mechanismu lze přesně identifikovat kontroverzní politiky a možnosti, které společnost rozdělují, a naopak najít taková řešení a vítěze, na nichž je nejširší společenská shoda. Namísto použití jediného slova můžeme pomocí Demokracie 21 doříct celou větu. To následně vede i k většímu porozumění ve společnosti.

Navrhovaný volební systém má potenciál posílit občanskou informovanost a angažovanost, zvýšit volební účast a podpořit společenskou solidaritu. Věřím, že tato jednoduchá, ale převratná myšlenka z května 2013 stojí za hlubší akademické zkoumání a testování v praxi. Jsem přesvědčený, že navrhovaná volební metodologie by mohla motivovat více konstruktivní a objektivní postoj k volbám nejen v České republice i v zahraničí. Právě tím, že budeme usilovat o nacházení společenské shody, která by nejvhodněji zahrnovala co nejširší zájem voličů, můžeme přispět ke spravedlivé společnosti, ve které demokracie maximálně funguje - ve prospěch všech.

Karel Janeček PhD.

Více o Democracii 21
jako hlasovací metodě >
jako volebním systému >

Vývoj Demokracie 21 v čase

2012
Rodí se myšlenka volebního systému s dvoumandátovými obvody, dvěma kladnými hlasy a minusovým hlasem jako nástroj boje proti korupci. Za účelem jeho propagace vzniká projekt Pozitivní evoluce.

2013
V květnu 2013 přichází na svět koncept efektu více hlasů - tedy více pozitivních hlasů, než je vítězných možností či kandidátů. Nový volební systém pojmenováváme Demokracie 21 a představujeme ho různým institucím. Na základě doporučení expertů ze Světové banky začínáme metodu aplikovat v rozvíjející se sféře občanské participace prostřednictvím hlasovacího softwaru. Zahajujeme kontinuální vědecké zkoumání.
Probíhá první rozsáhlý terénní průzkum v České republice při parlamentních volbách na reprezentativním vzorku 2 533 respondentů a respondentek.

2014
Uskutečňujeme další rozsáhlý terénní průzkum typu exit poll při senátních a komunálních volbách v ČR na reprezentativním vzorku 8 879 dotazovaných.

2015
Systém Demokracie 21 a software D21 se poprvé používá v participativním rozpočtu města New York City.

2016
Vzniká Institute for Democracy 21 a zároveň je spuštěn dosud největší popularizační projekt Prezident 21.

2017–2018
Do hlasování Prezident 21 se zapojuje přes 300 000 Čechů a Češek. Provádíme také čtvrtý rozsáhlý volební průzkum ve dnech konání prvního kola prezidentských voleb na reprezentativním vzorku 2 538 dotazovaných.